ROSTU, ROSTEŠ, ROSTEME…..
UŽ NÁM JE ŠKOLKA A ŠKOLA MALÁ,
A TAK LIBERECKÉ SVĚTLO
příběh uvědomění, pochopení, přijetí a lásky
Na začátku jsme láskyplně provázeli své děti jejich životem a učili jsme se od nich být v přítomnosti, radovat se, tančit, zpívat a křičet, když se nám chce. Byli jsme milující a ochraňující. Až časem jsme pochopili, že naší ochraňující láskou dětem zkracujeme křídla. Hezky a rychle se to píše, ale přichází se na to pomalu a bolestivě. Člověka to vždy dostane na kolena, když zjistí, že to, co pro druhé koná s nejčistším úmyslem a snahou mu pomoci, se na konci pouti otočí proti němu. Být rodičem, vychovatelem, učitelem, přítelem nebo průvodcem je nyní těžší než kdy jindy. Všichni již vědí, že staré hodnoty, pravidla a zákony již dávno neplatí a nové se teprve tvoří. Jsme v bodě nula, kdy se už na svůj rozum nemůžeme spoléhat, protože nadvláda rozumu pomalu končí. Máme tu vyspělé technologie, které jsou napojené na internet a stahují všechny možné vědomosti. Vzdělání, jaké známe do teď a vyučujeme naše děti ve školách, nyní postrádá smysl. Je čiré bláznovství soupeřit s umělou inteligencí.
A právě tady v tomto místě, když nevíme jak dál, nelze se o nic opřít na nic spolehnout MŮŽEME POVSTÁT JAKO FÉNIX Z POPELE V PLNÉ SÍLE, KRÁSE A RADOSTI. Je to dlouhá cesta uvědomění, probuzení, ztrátě iluzí a vlastního sebepřijetí.
Vítejte všichni, kteří jste se stejně jako my vydali po této cestě a povstali jste z popela plní lásky, síly a odhodlání tvořit PRO NAŠE DĚTI A KONEČNĚ UŽ I PRO SEBE NOVÝ SVĚT.
Svět, ve kterém nejsou žádní chudáci ani oběti jenom tvůrci, kteří tvoří srdcem.